Umělá inteligence dnes většině z nás především pomáhá. Dokážeme rychleji psát, programovat, analyzovat data, připravovat prezentace nebo zvládat administrativu. Dominantním příběhem AI je proto zatím hlavně růst produktivity.
Jenže schopnosti AI se zlepšují mimořádně rychle. A s tím přichází zásadní otázka: Co se stane, až jeden člověk s pomocí AI zvládne práci, na kterou dnes potřebujeme tři nebo pět lidí?
První změny už můžeme pozorovat zejména u juniorních pozic. Automatizace totiž nemusí znamenat okamžité propouštění. Může mít mnohem nenápadnější podobu: místo pěti nových lidí firma přijme dva. Nebo nikoho.
A tím vzniká další problém. Pokud budeme postupně omezovat vstupní pozice, kde budou budoucí zaměstnanci získávat zkušenosti potřebné pro seniornější role? K zásadní změně pracovního trhu přitom nemusíme čekat na obecnou umělou inteligenci nebo superinteligenci. Stačí, aby byly AI systémy dostatečně schopné, levné a spolehlivé pro stále širší spektrum úkolů.
Řešením není technologický rozvoj brzdit. Právě naopak. Evropa musí investovat do AI, budovat vlastní technologickou kapacitu a nové nástroje co nejrychleji využívat. Jinak riskujeme další ztrátu konkurenceschopnosti.
Současně ale musíme připravovat i společnost. Potřebujeme modernizovat vzdělávání, podporovat rekvalifikace, učit lidi efektivně spolupracovat s AI a začít otevřeně řešit, jak bude fungovat pracovní trh v ekonomice, kde část dnešní lidské práce zvládnou stroje rychleji a levněji.
Debata tedy není jen o tom, kolik pracovních míst AI vytvoří a kolik jich zanikne.Je především o tom, jak rychle se dokážeme nové realitě přizpůsobit. Protože připravovat se musíme teď. Ne až bude pozdě. ⚠️
Více v novém dílu CzechAItoTop10. 🤖🚀